Znak města Žďáru nad Sázavou
Současně se založením žďárského kláštera v roce 1252, bylo vybudováno i městečko. Na své pečeti, později i ve znaku, používalo emblém ze znaku pánů z Lichtenburka a z Lipé – dvě zkřížené ostrve o čtyřech sucích a nad nimi doprava obráceného plovoucího kapra. Ostrve byly černé na zlatém štítě, kapr zřejmě červený (dle některých zdrojů stříbrný).
Nejstarší pečeť Žďáru
11. června 1607 kardinál František z Dietrichsteina povýšil privilegiem Žďár na město a rozmnožil mu tento znak. Staré znamení dvou zkřížených ostrví, nadále o šesti sucích, ale již bez kapra, umístil do levého dolního pole čtvrceného štítu. Do pravé dolní čtvrtiny dal šest piramides (kuželů) stříbrné barvy v červeném poli, jakožto erb olomouckého biskupství (znak symbolizuje šest bývalých ochranných měst olomouckého biskupství, a to Mohelnici, Kroměříž, Vyškov, Kelč, Místek a Osoblahu). Nad tím byla celá horní polovina štítu nakoso dělená, horní pole zlaté, dolní červené. Přes toto dělení postavil dva vinařské nože železné barvy se zlatými střenkami s hroty nahoru a ven obrácenými. Nad nimi umístil zlatou královskou korunu, jakožto erb Dietrichsteinů.
Znak města z privilegia kardinála Františka Dietrichsteina z 11. června 1607
Znovu byl znak rozšířen téměř po sto letech, dne 8. července 1706, zemským hejtmanstvím moravským, konkrétně císařem Leopoldem I. Nový znak Žďáru stvrdil zvláštním privilegiem císař Josef I. dne 22. února 1707. Dosavadní znak byl celý posunut do pravé poloviny rozpoltěného štítu a do levé poloviny byly přidány symboly opatské a klášterní. V této podobě se znak používá dodnes. Roku 1971 se zástupci města rozhodli využívat tento znak při slavnostních příležitostech jako velký znak města. Jeho pravá polovina, prakticky totožná se starým znakem z roku 1607, se používá jako malý znak města.
Malý znak města
Velký znak města
Popis znaku
Štít znaku je rozdělen na čtyři souměrné části.
Pravé horní pole je nakoso dělené, nahoře zlaté, dole červené. Přes toto dělení stojí dva vinařské nože se zlatými střenkami, čepele s dolů stočenými špicemi směřují vzhůru a směrem ven. Nad nimi je zlatá koruna královská (znak rodu Dietrichsteinů).
Dolní pravé pole je svisle dělené. V jeho pravé polovině se nachází šest piramides (kuželů) stříbrné barvy na červeném podkladu, v horní řadě čtyři, ve spodní řadě dvě, všechny jsou hroty vzhůru (znak olomouckého biskupství). V levé polovině jsou dvě černé zkřížené ostrve se šesti suky na zlatém podkladu (znak pánů z Lichtenburka a z Lipé).
Horní levé pole má podklad modré barvy. V něm je šikmo položené břevno světle modré (nebeské) barvy se třemi zlatými šestihrotými hvězdami. V pravém horním rohu pole nad břevnem je orlice černé barvy s roztaženými křídly, roztaženýma hohama, s vyplazeným červeným jazykem, která nese na prsou stříbrný štít se třemi černými pruhy v jeho horní polovině (znak pánů z Kunštátu, který převzal roku 1502 od münsterberských knížat žďárský opat Vít). Pod šikmým břevnem je velké zlaté písmeno W, které vyznačuje jméno opata žďárského kláštera Václava Vejmluvy.
Ve spodním levém poli stříbrné barvy je na pravé straně umístěna studna z tesaného kvádrového kamene, nad níž na kovovém oblouku visí na řetězu okov. Po levé straně stojí Panna Marie s Jezulátkem v náručí, oblečená v červené sukni s modrým pláštěm, obklopena zlatými paprsky (odkaz na žďárský klášter nazývaný Fons Beatae Mariae Virginis – Studnice blažené Panny Marie).
Poznámka: Münsterberská orlice v horním levém poli byla někdy nesprávně malována červeno–černě rozpolcená, ale v privilegiu Josefa I. se jednoznačně uvádí "orlice černé neb uhelné barvy".
Další znaky a erby ve městě Žďáře
Dietrichsteinský znak, budova Staré Radnice, březen 2009
Rodový znak Dietrichsteinů, kostel sv. Prokopa, březen 2009
