Zámek Kinských Žďár

Zámek rodiny Kinských Žďár nad Sázavou

Skutečné historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního zámku v majetku rodiny Kinských.

Za vlády císaře Josefa II. byl v roce 1784 klášter definitivně zrušen a změněn na hospodářské středisko a zámek. Po zrušení kláštera se veškerý majetek dostal pod správu Náboženského fondu. V roce 1826 jej koupil ve veřejné dražbě Josef Vratislav z Mitrovic. Po jeho smrti se panství ujal Josef František kníže Dietrichstein–Proskau–Leslie (1798–1858), v roce 1862 bylo panství převedeno na jeho nejmladší dceru Klotildu hraběnku Clam–Gallasovou, rozenou Dietrichsteinovou (1828–1899). V roce 1930 se zámek stal majetkem chlumecké větve rodu Kinských. Majitelkou se stala Eleonora Kinská, rozená Clam–Gallasová (1887–1967), matka Radslava Kinského (1928–2008), kterému bylo panství vráceno v restituci roku 1992. Dnes jsou majiteli zámku jeho synové Charles Nicolas a Constantin Kinští.

V současné době zde návštěvník najde vedle Správy hospodářství Kinský Žďár a Správy farnosti několik zajímavých expozic a výstav. Světoznámé bylo především Muzeum knihy, největší toho druhu v Evropě, které bohužel ukončilo svoji činnost v roce 2014. Od té doby jsou největším lákadlem areálu zámku stálá výstava "Umění baroka" ze sbírek NG v Praze, expozice ze života architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, Galerie Kinských a další příležitostné výstavy. V srpnu 2015 bylo v prostorách bývalého pivovarského dvora otevřeno Muzeum nové generace, které nabízí nevšední pohled do historie žďárského zámku formou zážitkových expozic.

V areálu zámku se také nachází konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše (od roku 2009 bazilika minor), nejstarší základní škola na Žďársku, hasičská zbrojnice místního hasičského sboru s výstavní síní, kavárna a obchod se suvenýry.

Současný areál zámku lze rozdělit do několika částí.

První nádvoří

Na první nádvoří se vstupuje klenutou barokní bránou, kterou stejně jako bývalou kapli sv. Markéty po její levé straně, postavil v roce 1701 kutnohorský stavitel Giovanni Battista Spinetti de Angelo. Kaple sloužila světské veřejnosti, která měla do hlavního konventního chrámu vstup pouze ve výroční den patrona řádu sv. Benedikta. Dnes je zde soukromá keramická dílna, penzion a kavárna. Po pravé straně, mezi stoletými lípami a jírovci, stojí torzo kašny Panny Marie s Ježíškem se dvěma nádržkami na vodu nad sebou z roku 1704 od sochaře Matěje (též Matouše) Václava Jäckla (1655–1738). V dolní části nádvoří, u zámecké zdi, je umístěna hasičská zbrojnice a výstavní síň SDH Žďár nad Sázavou 2 – Zámek.

Pivovarský dvůr

Kovanou bránou před hasičskou zbrojnicí se vstupuje do tzv. Pivovarského dvora. Budovy v tomto prostoru byly původním hospodářským zázemím kláštera. Jednalo se především o sýpky, skladiště, mlýn a pivovar. V bývalém pivovaru se dnes nachází Muzeum nové generace. Budovy, které ohraničují Pivovarský dvůr, nedávno prošly postupnou rekonstrukcí a v budoucnu by se zde mohly objevit například řemeslnické obchůdky.

Druhé nádvoří

Bránou s kovanou mříží před vstupem do konventního kostela se prochází na druhé zámecké nádvoří. Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše tvoří osu klášterních staveb. Byl vystavěn v raně gotickém slohu se třemi loděmi a jednou příčnou lodí. Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) zásadně proměnil vzhled kostela barokně gotickou přestavbou. Napravo od kostela se nachází sídlo Římskokatolického farního úřadu, v jehož chodbách jsou umístěny zbytky původních nástěnných obrazů s výjevy ze života cisterciáků od malíře Simone Gionima. V přilehlé, rekonstruované budově konventu jsou prostorné výstavní síně, ve kterých se nachází stálá výstava barokního malířství a sochařství ze sbírek Národní galerie v Praze. Naproti kostelu stojí třípatrová věž původní, dnes obytné zvonice (lze si zde pronajmout malý apartmán), která měla i obrannou funkci. V budově vedle věže je základní škola. Další prostor lemují budovy původního starého opatství spojené s barokními stavbami, vymezujícími třetí nádvoří.

Třetí nádvoří

Vstup do třetího nádvoří vede halou prelatury, jejíž střední část je trojboce vysazena do prostoru s hlavním sálem v patře. Klenbu sálu prelatury zdobí rozměrná freska malíře Karla Františka Töppera (1682–1738) z roku 1734 s námětem Nebeské blaženosti benediktinů a cisterciáků. V těchto prostorách sídlilo v letech 1957 až 2014 Muzeum knihy, zřízené pražským Národním muzeem. V budově na třetím nádvoří byla v letech 1724 až 1740 šlechtická akademie, nyní je zde Správa hospodářství Kinský Žďár.

Čtvrté nádvoří

Na levé straně čtvrtého zámeckého nádvoří jsou bývalé stáje, ve kterých je dnes umístěna Galerie Kinských. Dále zde najdete barokní konírny šlechtické akademie, které dnes slouží jako obřadní síň. Brankou v zadní části je čtvrté nádvoří spojeno se zámeckými zahradami, které se ovšem veřejnosti otevírají pouze příležitostně – většinou pouze jednou ročně v rámci akce Otevřené zahrady.

Zámecké zahrady

V zadní části zámeckých zahrad, v místech zbořené křížové chodby, stojí původně gotická, Santinim barokně upravená kaple Panny Marie Studniční. Stavba historicky koresponduje s vlastním názvem kláštera Fons Beatae Mariae Virginis – Studnice (Pramen) blažené Panny Marie. Vlastní symbolika studny je také ve znaku kláštera i města. Budova letní prelatury v zadní části zahrady je soukromým sídlem dnešních majitelů zámku.

Expozice v areálu zámku

Muzeum nové generace – nabízí nevšední spojení nejmodernější audio a videotechniky s důležitými milníky historie bývalého cisterciáckého kláštera a zámku ve Žďáře. S virtuálními průvodci prožijete příběhy osobností, které významně ovlivnily tento unikátní areál. Nachází se v budově bývalého klášterního pivovaru.

Umění baroka – výstava barokního umění 17. – 18. století ze sbírek Národní galerie Praha, zaměřená především na díla umělců podílejících se na výzdobě žďárského kláštera, nachází se v budově konventu.

Santiniho expozice – expozice geniálního českého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, nachází se v budově konventu.

Galerie Kinských – Bůh, čest a vlast – výstava o historii rodu Kinských, nachází se v budově bývalých barokních stájí na čtvrtém nádvoří.

V těsné blízkosti areálu zámku se nacházejí další stavby, které s ním architektonicky souvisejí. Roku 1709 byl podle Santiniho návrhu postaven na půdorysu lebky Dolní hřbitov se třemi kaplemi, čtvrtá byla přistavena později. Sochu anděla Posledního soudu zhotovil sochař Řehoř Theny (1695–1759). V šedesátých letech osmnáctého století vytvořil neznámý sochař osm soch světců, kterými je ozdoben barokní kamenný most, vedoucí od města k areálu zámku.

Plán areálu