SLAVNÉ OSOBNOSTI
Osobnosti spjaté s historií a kulturou žďárského kláštera
Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi
(1208 – 20. 12. 1255)
Znojemský purkrabí, moravský zemský maršálek, pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi a Jaroslavic, v roce 1252 založil cisterciácký klášter ve Žďáře, v roce 1255 odkázal klášteru veškerý svůj majetek. (též uváděno Boček z Obřan)
František kardinál z Dietrichsteina
(22. 8. 1570 Madrid – 19. 9. 1636 Brno)
Olomoucký biskup v letech 1599–1636, jeden z nejvýznamnějších politiků na Moravě v 17. století, majitel žďárského panství, roku 1607 povýšil Žďár na město.
Simone Gionima
(1655? Bonona, Itálie – 23. 11. 1731 Velké Meziříčí)
Barokní malíř, usedlík ve Velkém Meziříčí, v roce 1724 jmenován královským dvorským českým malířem, ve žďárském klášteře tvořil v letech 1705–1725, většina jeho díla byla zničena při požáru kláštera v roce 1737, je též autorem dochovaných fresek v bývalé klášterní křížové chodbě, jeho obrazy Křest knížete Bořivoje a Čtrnáct svatých Pomocníků z roku 1708 zdobí dva opatské oltáře při vstupu do konventního kostela.
Matěj Václav Jäckel
(11. 9. 1655 Wittichenau (Kulow), Horní Lužice – 1738 Praha)
Lužický řezbář a sochař, představitel českého vrcholného baroka, autor trojice sousoší na pražském Karlově mostě (sousoší sv. Anny samotřetí, cisterciáckého sousoší sv. Bernarda a sousoší dominikánů), pro žďárský klášter vytvořil v letech 1706–1710 například sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem na prvním nádvoří kláštera a polychromovanou dřevořezbu sedící Madony s Ježíškem (v současné době je umístěna v barokní expozici). (též uváděno Matouš Václav Jäckel)
Bonifác Procházka
(1754 Ledeč nad Sázavou – 1796 Ostrovačice?)
Cisterciácký kněz, po požáru roku 1784 se pokoušel sbírkou o obnovu poškozeného poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, dle svého přání pohřben na Zelené hoře, v jeho započaté práci na záchraně kostela pokračoval kněz Matěj Josef Sychra (viz níže).
Ignác Rohrbach
(1691? Kaiserwalde (Lasówka), Kladsko – 26. 10. 1747 Chrudim)
Barokní řezbář a sochař, mistr sochařské dílny v Chrudimi, autor kamenných alegorických soch a váz nad branami ambitu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Jindřich Řezbář
(1242 – krátce po 1300)
Cisterciácký mnich a kronikář, autor veršované latinsky psané kroniky Cronica domus Sarensis (Kronika domu Žďárského) končící rokem 1300.
Jan Blažej Santini-Aichel
(3. 2. 1677 Praha – 7. 12. 1723 Praha)
Významný český barokní architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika, autor architektonických návrhů velkých klášterních komplexů, chrámů, kostelů, kaplí, velkých i malých palácových staveb, autor četných staveb na Žďársku.
Ondřej Schweigl
(20. 11. 1735 Brno – 28. 3. 1812 Brno)
Brněnský sochař, řezbář a štukatér, autor bočního oltáře sv. Salvátora (Božího hrobu) z roku 1780 v konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie. (též uváděno Andreas Schweigl)
Jan David Sieber
(1670 Česká Lípa? – 17. 3. 1723 Brno)
Významný moravský barokní varhanář, pražský a brněnský měšťan, autor varhan v konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie (1710) a ve farním kostele sv. Prokopa (1695), dále autor původních varhan v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Giovanni Battista Spinetti de Angelo
(? – 1. 4. 1703 Kutná Hora)
Kutnohorský stavitel a měšťan, autor přestavby klášterní kaple sv. Markéty a vstupní brány na první nádvoří cisterciáckého kláštera z roku 1701, dále se podílel na barokních úpravách studniční kaple.
Jakub Staenhübl
(16. 3. 1668 Schludern – 1750?)
Barokní sochař tyrolského původu, vážený žďárský občan, ve Žďáře trvale usazen v letech 1697–1718, autor Svatojánského sloupu v klášteře nedaleko barokního mostu (před r. 1705) a sousoší Nejsvětější Trojice (Morového sloupu) na žďárském náměstí z roku 1706, dále autor sochařské výzdoby hlavního oltáře a šesti bočních oltářů pro konventní kostel z let 1692–1703, veškeré jeho dílo v konventním kostele bylo zničeno při požáru v roce 1737. (též uváděno Steinhaibl, Steinheybl či Staenheibl)
Otto Steinbach z Kranichštejna
(13. 11. 1751 Rožmberk nad Vltavou – 19. 2. 1791 Wien)
Historik a archivář, v letech 1782–1784 historicky posledním opatem žďárského cisterciáckého kláštera, po požáru kláštera v roce 1784 požádal císaře Josefa II. o jeho zrušení.
Juda Tadeáš Josef Supper
(29. 3. 1712 Mohelnice – 1. 5. 1771 Moravská Třebová)
Barokní malíř, vážený měšťan a člen městské rady v Moravské Třebové, autor většiny obrazů na bočních oltářích konventního kostela, které vytvořil zřejmě v období umělecké obnovy kláštera po zničujícím požáru v roce 1737.
Matěj Josef Sychra
(21. 12. 1776 Ústí nad Orlicí – 19. 3. 1830 Město Žďár)
Římskokatolický kněz, jazykovědec a obrozenecký spisovatel, zasloužil se o záchranu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kde je též pohřben.
Řehoř Theny
(12. 3. 1695 Burgeis u Ötzu – 5. 5. 1759 Jaroměř)
Tyrolský řezbář a sochař, žák Matyáše Bernarda Brauna, v letech 1729–1738 vedl klášterní sochařskou dílnu ve Žďáře, autor sochařské výzdoby hlavního oltáře a většiny soch v konventním kostele, je považován za autora soch v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a sochy Anděla Posledního soudu na Dolním hřbitově.
Karel František Töpper
(20. 10. 1682 Chrudim – 12. 11. 1738 Velké Meziříčí)
Malíř, velkomeziříčský občan, zakladatel barokní fresky na Moravě, autor monumentální stropní fresky Oslava nebeské blaženosti cisterciáků a benediktinů v hlavním sále prelatury žďárského kláštera z roku 1734. (též uváděno Karel František Tepper)
Václav IV. Vejmluva
(19. 9. 1670 Staré Brno – 17. 3. 1738 Žďár)
Opat žďárského kláštera v letech 1705–1738, mecenáš umění, bibliofil (v klášteře vybudoval rozsáhlou knihovnu) a zvláště stavebník, zasadil se o rozsáhlé přestavby i novostavby v areálu kláštera a v klášterním panství, povolal do Žďáru významné barokní umělce – architekta Jana Blažeje Santiniho–Aichela, sochaře Řehoře Thenyho, Matěje Václava Jäckela či Jakuba Staenhübla, malíře Karla Františka Töppera a Judu Tadeáše Suppera.
Michael Lukas Leopold Willmann
(27. 9. 1630 Königsberg, Rusko (Královec, též Kaliningrad) – 26. 8. 1706 Leubus, Slezsko)
Pruský malíř, vůdčí osobnost barokního malířství, autor dvojobrazu Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice na hlavním oltáři konventního kostela z roku 1692.
Osobnosti novodobých dějin
Doc. MUDr. et PhDr. Josef Apetauer
(16. 3. 1898 Město Žďár – 26. 12. 1955 Praha)
Neurolog, psycholog a psychiatr, vedoucí pedologického ústavu v Praze, přednosta dětského oddělení psychiatrické kliniky, člen několika vědeckých společností.
Emanuel Binko ml.
(28. 7. 1883 Brtnice – 27. 3. 1926 Brno)
Pedagog a sbormistr, profesor na gymnáziu ve Velkém Meziříčí, vedoucí pěveckého spolku Hlahol, zástupce sbormistra a člen výboru Besedy brněnské, syn Emanuela Binka st.
Emanuel Binko st.
(19. 1. 1851 Město Žďár – 17. 3. 1893 Brno–Černovice)
Pedagog v Jihlavě a Třešti, sbormistr, varhaník, autor pedagogických a hudebních statí, redaktor a vydavatel hudebních časopisů.
Vladislav Břečka
(1. 6. 1914 Město Žďár – 8. 10. 1942 letiště Talbenny)
Před válkou poštovní úředník a skladník, účastník zahraničního odboje, rotný, střelec 311. bombardovací perutě RAF, zahynul tragicky ve Velké Británii.
Jan Theodorich Doležal
(30. 6. 1847 hájenka Posekanec, okr. Chrudim – 25. 12. 1901 Město Žďár)
První český odborný lesnický spisovatel a redaktor; zakladatel, majitel a redaktor časopisu „Háj“.
František Drdla
(28. 11. 1868 Město Žďár – 3. 9. 1944 Bad Gastein)
Houslový virtuos, hudební skladatel a pedagog, od roku 1882 působil převážně v zahraničí, vytvořil na 600 hudebních skladeb.
MUDr. Bedřich Drož
(26. 5. 1865 Černovice, Ukrajina – 20. 1. 1943 Jihlava)
Žďárský praktický lékař, zabýval se elektroléčbou a fysioterapií, politický a veřejný činitel, regionální historik a kulturní pracovník, autor publikací o Žďáře, vydal mimo jiné rozsáhlé Dějiny žďárského kláštera, či sborník ze žďárského archivu.
Antonín Jan Ferencz
(3. 6. 1801 Město Žďár – 19. 7. 1888 Brno)
Známý moravský malíř, portrétista, jeho díla jsou uloženy v Moravské galerii, ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě a v Regionálním muzeu Žďár nad Sázavou.
Jindřich Ferencz
(17. 6. 1881 Město Žďár – 24. 6. 1958 Mariánské Lázně)
Básník a hudební skladatel, autor několika básnických sbírek a divadelních her, otevřel hudební školu ve Žďáře, řídil pěvecký sbor Svatopluk.
Vilém Frendl
(28. 5. 1913 Město Žďár – 18. 12. 2007 Žďár nad Sázavou)
Český fotograf, v roce 1934 si ve Žďáře otevřel fotoateliér, po celý život fotografoval proměny Žďáru, zaznamenal vývoj města a kulturní a společenské události.
Petr Hora
(* 12. 4. 1949 Brno)
Sklářský výtvarník a designér, člen Klubu výtvarných umělců Horácka, autor desítek výstav po celém světě (mimo jiné i české expozice hutního skla Expo 2015 v Miláně).
Method Kaláb
(10. 7. 1885 Veselíčko – 17. 11. 1963 Praha)
Grafik, ilustrátor, tiskař, typograf, tvůrce písma, odborný publicista a bibliofilský specialista, bohatá pozůstalost se po jeho smrti dostala do sbírek žďárského Muzea knihy.
Eleonora Kinská, roz. Clam–Gallasová
(4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Wien)
V letech 1930–1953 poslední soukromá majitelka zámku ve Žďáře před znárodněním, pochází z chlumecké větve rodu Kinských, matka Radslava Kinského.
MVDr. Radslav Kinský
(14. 6. 1928 Chlumec nad Cidlinou – 12. 10. 2008 Žďár nad Sázavou)
Celým jménem Radoslav Jiří Kinský, imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie, člen českých a francouzských vědeckých ústavů, významných světových univerzit, v roce 1992 mu byl navrácen v restitucích žďárský zámek.
Josef Kosinka
(20. 8. 1908 Město Žďár – 5. 12. 1983 Žďár nad Sázavou)
Akademický malíř, grafik a autor sgrafit na mnohých žďárských domech, studoval krajinomalbu u prof. Otakara Nejedlého, motocyklový závodník, ve třicátých letech jezdil závody na ploché dráze, v letech 1957 až 1963 ředitel žďárského muzea, autor Kosinkovy žďárské kroniky z let 1900 až 1945.
Filip Kovář
(21. 8. 1863 Město Žďár – 13. 9. 1925 Olomouc)
Botanik, lichenolog, kustod Vlastivědného muzea v Olomouci, autor botanických publikací.
Vavřín Krčil
(8. 3. 1895 Aspang, Rakousko – 17. 10. 1968 Langen, Německo)
Český podnikatel, síťkař a vynálezce tašky síťovky, patrně neměl v roce 1926 peníze k získání mezinárodního patentu na svůj převratný autorský návrh, celý život prožil v Zámku Žďáře a Stržanově, zemřel na pracovní cestě v bývalé NSR, pohřben je na žďárské Zelené hoře.
František Lacina
(26. 8. 1863 – 13. 12. 1941)
Divadelní ředitel, režisér a herec, ředitel Národního divadla v Brně v letech 1898–1905 a 1909–1918, vybudoval moravskou činohru a operetní soubor v Praze–Vinohradech.
Otto Leixner von Grünberg
(24. 4. 1847 Zámek Žďár – 12. 4. 1907 Groß–Lichterfelde, Německo)
Významný německý spisovatel, básník, literární kritik, žurnalista a historik umění, přídomek „von Grünberg“ si zvolil podle žďárské Zelené hory.
František Mokrý
(3. 10. 1891 Město Žďár – 4. 8. 1992 Žďár nad Sázavou)
Odborný učitel, ředitel měšťanské školy ve Žďáře, kronikář, zakladatel Kulturního zpravodaje města Žďáru, autor četných knih a rukopisů o Žďáře.
Michal Olšiak
(* 18. 5. 1978 Žďár nad Sázavou)
Malíř a sochař, autor desítek (většinou fantaskních) soch z betonu, písku nebo kamene, které se nacházejí volně v přírodě především na Žďársku, ale i po celé ČR a v zahraničí (Itálie, Německo), jako malíř se věnuje malbě olejem či kombinovanou technikou.
Julius Pelikán
(23. 2. 1887 Nové Veselí – 17. 2. 1969 Olomouc)
Akademický sochař a medailér, žák Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, nejvíce jeho soch se nachází v Olomouci, kde žil od roku 1913.
Josef Věromír Pleva
(12. 8. 1899 Moravská Svratka – 7. 9. 1985 Brno)
Spisovatel pro děti a mládež, autor knihy Malý Bobeš a dalších, v mládí pracoval na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu.
Ladislav Pluhař
(18. 6. 1865 Město Žďár – 7. 5. 1940 Brno)
Právník, rakouský a československý politik, v letech 1908–1918 poslanec, přispěl k elektrifikaci západní Moravy, spoluzakladatel a.s. Moravský kras pro výzkum a provoz jeskyní, stál u zrodu brněnského výstaviště.
Vít Pohanka
(* 1966)
Rozhlasový novinář, zpravodaj České redakce BBC a od roku 2002 zpravodaj Českého rozhlasu.
Jakub Pustina
(* 7. 6. 1982 Nové Město na Moravě)
Operní pěvec, barytonista.
Beata Rajská
(* 1962 Liptovský Mikuláš)
Módní návrhářka.
Adolf Rossi
(1920 – 4. 2. 2000)
Umělecký fotograf známý především v zahraničí, uspořádal 902 výstav po celém světě, držitel 86 cen, medailí a diplomů, od 60. let 20. stol. se svými fotografiemi podílel na vydávání publikací o Žďáře.
Josef Straka
(12. 2. 1864 Město Žďár – 24. 3. 1948 Wien)
Akademický malíř, pedagog.
Vladimír Šacha
(11. 7. 1903 Město Žďár – 6. 7. 1986 Žďár nad Sázavou)
Spisovatel, básník, učitel, mimo jiné napsal knihu bájí a pověstí ze Žďárska pod titulem U vyhaslých milířů (1954).
František Turinský
(26. 1. 1797 Poděbrady – 4. 9. 1852 Praha)
Obrozenecký dramatik, básník, spisovatel, úředník a soudce, vrchnostenský úředník na panství žďársko-vojnoměsteckém.
František Vízner
(9. 3. 1936 Praha – 1. 7. 2011 Brno)
Umělec, sklářský výtvarník a designér, jeho skleněná díla jsou vystavována v galeriích po celém světě.
Zdeněk Vyhlídal
(* 21. 4. 1934 Město Žďár)
Spisovatel, novinář, pedagog a osvětový pracovník, autor literatury faktu a literatury pro děti, autor několika knih se žďárskou tématikou.
Jindřich Zezula
(12. 5. 1935 Dolní Heřmanice – 12. 7. 2015 Žďár nad Sázavou)
Expresivní malíř, krajinář, člen Klubu výtvarných umělců Horácka, v letech 1964–1978 první ředitel a později odborný pracovník Horácké galerie v Novém Městě na Moravě.
Známí sportovci
Markéta Bednářová, roz. Mokrošová
(* 17. 4. 1981, Nové Město na Moravě)
Basketbalistka, odchovankyně TJ Žďas Žďár nad Sázavou, mistryně Evropy 2005, vicemistryně světa 2010, kariéru ukončila v roce 2011.
Martin Koukal
(* 25. 9. 1978, Nové Město na Moravě)
Český reprezentant v běhu na lyžích, mistr světa na 50 km volnou technikou 2003, bronzový olympijský medailista ze štafety 4×10 km na ZOH 2010, sportovní kariéru ukončil v září 2014 (bratr Petra Koukala).
Petr Koukal
(* 16. 8. 1982, Žďár nad Sázavou)
Hokejista, odchovanec HC Žďas Žďár nad Sázavou, 3x mistr Extraligy ČR s Pardubicemi (2005, 2010, 2012), mistr světa 2010 (bratr Martina Koukala).
Tomáš Rolinek
(* 17. 2. 1980, Žďár nad Sázavou)
Hokejista, odchovanec HC Žďas Žďár nad Sázavou, 1x mistr Extraligy ČR s Pardubicemi (2005), kapitán národního týmu 2010–2011 a 2014, mistr světa 2010.
Martina Sáblíková
(* 27. 5. 1987, Nové Město na Moravě)
Rychlobruslařka, specializuje se na dlouhé tratě, mnohonásobná vítězka světového poháru, trojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná mistryně Evropy i světa, držitelka několika juniorských i seniorských světových rekordů.
Petr Vampola
(* 1982, Žďár nad Sázavou)
Hokejista, odchovanec HC Žďas Žďár nad Sázavou, 3x mistr Extraligy ČR se Vsetínem (2001), Plzní (2013) a Libercem (2016), mistr světa 2010.
Eva Vítečková
(* 26. 1. 1982, Žďár nad Sázavou)
Basketbalistka, odchovankyně TJ Žďas Žďár nad Sázavou, 14x český titul, juniorská mistryně světa 2010, mistryně Evropy 2005, vicemistryně světa 2010, sportovní kariéru ukončila v březnu 2015.
